Vzhůru dolů - Colca
(21.5.) Cesta z Arequipy do Cabanaconde byla úchvatná. Pět hodin ve starém vyhrkaném buse uteklo jako voda a to hlavně díky neskutečným scenériím. Štěstí nám přálo a tak jsme krátce před příjezdem zahlédli jak si nedaleká sopka odfoukla oblak tmavého dýmu.
Ubytování v Cabanaconde bylo více než skromné. Zdi z překližky, rozpadlé postele, chybějící žárovky a záchod jen na jednom ze dvou pokojů.
Ráno (22.5.) jsme vyrazili pro zásoby, posnídali místní sýr s houskou a v 9hodin vyrazili na 4hodinový sestup ze 3.400mnm někam ke 2.200mnm - na dno jednoho ze tří nejhlubších kaňonů planety - kaňonu Colca.
Sestupová pěšina se klikatila zaříznutá ve stěně, přímo pod námi bezedný sráz se sotva popsatelnými výhledy.
Velice náročný sestup jsme zakončili koupelí v Rio Colca a následně jsme se ubytovali v nedalekém kempu Gloria vesničky San Juach.
(23.5.) Ráno bylo bolavé. Sotva jsme chodili, do schodů se vlekli bokem protože jinak to nešlo a ze zbytků sil jsme sbírali energii vyrazit na další přesun.
Promotávali jsme se mezi kaktusy, avokádovníky a podél akvaduktů protínajících zdejší srázy skrz na skrz.
Po 3hodinách chůze jsme s úspěchem dorazili do Oázy. A to tedy bylo. Ubytovali jsme se v kempu za neskutečných 30SOL (cca 200 Kč) a to včetně luxusního bazénu napájeného nedalekým termálním vodopádem. Neskutečné.
Zítra (24.5) nás čeká zlatý hřeb tohoto 3 denního putování. Strmý výstup do 3.400m ve zničujím slunečním výpalu a s plnou polní. Uff. Všechno nás bolí, sil ubylo tak jsme zvědavi jak se s tím popereme. Musíme.






krása hoší, jen tak dál, i za nás trpící v té naší divočině 😀
OdpovědětVymazatHonza N.
Vymazat